Návštěva mojí kamarádky Šárky
Asi po dvou letech jsem se setkala se svojí velmi dobrou kamarádkou z gymplu Šárkou. I když nebydlí moc daleko, v Brušperku, naše cesty se moc nekříží. Tak teď jsme se to snažily všechno dohnat. Měly a stále máme si toho hodně co říct. Tak byly naše děti trochu bezprizorní, pro Kristýnku do školky jsem přišla pozdě, ale to mi Kristýnka hned odpustila, když jsme nechaly děti dovádět na školkové zahradě. Tam jsem si uvědomila, že nemám žádný důkaz o tomto našem shledání po letech a tak jsem to rozjela. Zašly jsme s dětmi i do hračkářství. Štěpánek měl zrovna ten den slíbený traktor s vlečkou a Týnka Barbie. Moje dětičky si to platily ze svých pokladniček a byly na to právem hrdé. Jiříček nezůstal pozadu a Šárka mu koupila místo vytoužené tanku, ten se mu u nás tak líbil, že ho nechtěl dát z ruky, velký traktor s vlečkou. Myslím, že klukům je to vlastně jedno, jen když to má čtyři kola a jezdí to. Však se taky Jiříček hned uvelebil na zemi pod podloubím a hrál si hrál. A kdyby ho Šárka nevzala, hrál by si tam snad dodnes.
Doprovodili jsme je až k autu, zamávali a šli domů. Bylo něco kolem 14h, únava byla velká. Karoli už nechtěla čekat na svoji postýlku a zabalila to v kočárku. Když jsem ji pak doma přenášela do postele, nehnula ani jednou řasou.
Tak Šárko, zase příště, a doufám, že se nám to podaří dříve než za dva roky.
